Franské království za vlády Karlovců

687 - 814 

01.09.2018

Merovejští králové slábli a moc ve Franské říši převzali jejich majordomové vládnoucí pevnou rukou. Podařilo se jim založit novou vládnoucí dynastii a obnovit císařský titul v západní Evropě. 

Merovejští majordomové

Když Pipin II. Prostřední roku 714 zemřel, získal post majordoma Austrásie jeho nemanželský syn Karel Martel (v té době nebyl nemanželský původ překážkou). Následně po porážce koalice šlechticů z Neustrie, Akvitánie a Burgundska (roku 719) i vládu nad Franskou říší. 

Karel Martel (kladivo) vynikal zejména ve válečném úsilí. V bitvě u Poiteirs roku 732 odrazil Araby pronikající do Evropy přes Akvitánii a roku 737 je vyhnal až za Pyreneje. Také se pokoušel obnovit franskou nadvládu v zemích východně od Rýna, které v uplynulých letech nabývaly nezávislost a utvářely základ budoucích středověkých států. 

Dobyl Frísko, vpadl do Saska, na čas připojil k říši Bavorsko a pomohl papeži proti Langobardům. I když měl Karel obrovský vliv, navíc zemřel merovejský loutkový král Theuderich IV., nikdy nepřijal královský titul a zemřel roku 741. Vládu si rozdělili jeho synové Karloman a Pipin III. Krátký.

Dynastie Karlovců

Pipin s Karlomanem úspěšně potlačili povstání šlechty. Pro zklidnění situace dosadili nového merovejského loutkového krále Childericha III. Zanedlouho se Karloman rozhodl odejít do kláštera a veškerou moc tak přenechat bratrovi. 

Pipin opět připojil k říši Bavorsko. Svrhl Childericha III. a s podporou papeže Zachariáše se nechal roku 751 korunovat franským králem. Na oplátku bojoval Pipin s Langobardy v Itálii a věnoval papeži dobyté území bývalého Ravennského exarchátu. Tak vznikl Papežský stát. Před svou smrtí roku 768 rozdělil vládu mezi své syny Karla Velikého a Karlomana I. Franského což si nechal potvrdit také od vlivných mužů říše.

Karel Veliký

Karel Veliký se po smrti svého bratra roku 771 stal jediným vládcem Franského království a rozpoutal převážně úspěšné dobyvačné války. Více než třicet let trvalo, než si podmanil odbojné Sasko. Upevnil vládu v Alamansku, Septimánii, Durynsku, Frísku a Bavorsku. Součástí Bavorska tehdy bylo i Korutansko (římské Noricum nebo také slovanská Karantánie) a Karel v této oblasti zřídil Panonskou marku (známá také jako Avarská či Bavorská později zvaná Východní marka). Rozvrátil říši Langobardů a nechal se korunovat langobardským králem. Z jejich území vytvořil Italské království a začlenil jej do Franské říše. Také zničil říši Avarů. 

Kmenové svazy Obodrité a Veleti (od 10. století Lutici) tvořené Polabskými Slovany, Lužičtí Srbové i slovanské kmeny na území Čech byly donuceny k placení poplatku za mír. S neúspěchem se setkal při tažení proti Arabům na Pyrenejský poloostrov a tak zde mezi Barcelonou a řekou Ebro založil Španělskou marku. 

Karel Veliký se roku 800 nechal papežem Lvem III. v Římě korunovat císařem. Znovu byl jeden císař na západě ve Franské říši a druhý na východě v Konstantinopoli. Obrovské území Karel rozdělil podobně jako merovejští králové na menší celky - hrabství, na hranicích jako obranu proti vnějším nepřátelům budoval marky se stálou armádou. Vzhledem k nemožnosti vytvořit úřednický systém pro správu říše a nevýnosnému zemědělství objížděl panovník se svou družinou jednotlivá správní střediska - falce. Denně najezdil i 30 km a strávil svůj život prakticky v koňském sedle.

Karolínská renesance

Ač sám Karel Veliký většinu života neuměl psát a téměř nezvládal číst, všemožně podporoval kulturu a vzdělanost. To samo o sobě mimo jeho vojenské úspěchy svědčí o jeho velikosti. Královský dvůr byl plný učenců, stavitelů a umělců. Nositeli vzdělanosti byly především kláštery a Karel podporoval zakládání nových škol v jejich blízkosti. Vzniklo nové zjednodušené písmo, karolínská minuskula, jež se stalo základem pro dnešní latinku. Tato doba nazývaná karolínská renesance, napodobující antickou kulturu a vzdělanost, přispěla k vytvoření románského slohu. 

Středověk / Franská říše stručně / Franské království za vlády Karlovců