Počátky Anglie

410 - 1066

07.03.2025

Po odchodu Římanů z Británie muselo romanizované keltské obyvatelstvo čelit vpádu Germánů. Největší ostrov Evropy čekalo složité období plné kořistnických nájezdů a Germáni nebyli jedinou hrozbou. 

Britonové proti Anglosasům

Provincii Británia opustili Římané kolem roku 410. Původní keltské obyvatelstvo Britonové (Briti či britští Keltové) se konečně mohlo těšit samostatnosti. Utvořili na bývalém římském území několik menších království. Obývali kromě dnešní Anglie také Wales, Skotsko včetně Irska. Situace využily germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů, kteří jako součást období stěhování národů dopluli k břehům Británie. Kulturně i jazykově podobné kmeny, později souhrnně nazývané Anglosasové, ovládly jihovýchod ostrova. 

Sedm anglosaských království

Anglosasové postupně vytlačili Britony dál na západ, přičemž zakládali vlastní státy. Převážná část původních obyvatel se stáhla do oblasti dnešního Walesu a Cornwallu. Také migrovali do Armoriky (dnešní Bretaň) v severozápadní Francii. V menším množství do Britonie v severním Španělsku. Z této doby pochází legenda o králi Artušovi, jenž vedl svůj lid proti dobyvatelům. Na získaném území založili Anglosasové, kromě dalších mocenských center, sedm království, jež položila základ sjednocené Anglie. Mezi nejvýznamnější patřila království Wessex, Northumbrie, Mercie či Východní Anglie. Od 6. století pronikalo do Británie křesťanství jak z Irska, které přijalo víru o století dříve, tak pomocí úspěšnějších misií z Říma. Došlo k založení arcibiskupství v Canterbury [kaenterbery]. 

Sedm anglosaských království: Mercie, Northumbrie, Wessex, Východní Anglie, Essex, Kent, Sussex. 

Nájezdy Vikingů

Na konci 8. století začali Británii ohrožovat Vikingové. První zaznamenaná výprava vedla roku 793 do kláštera v Lindisfarne [Lindysfárn]. Zpočátku drobné kořistnické výpravy přerostly v invazi velké pohanské armády, jež dobyla Northumbrii, Východní Anglii a část Mercie. Získané území posloužilo Vikingům k zakládání kolonií. Dalšímu postupu zabránil roku 878 král Wessexu Alfréd, zvaný Veliký, v bitvě u Edingtonu. Uzavřený mír stanovil hranice mezi jeho královstvím a Seveřany, kde nadále platilo tzv. dánské právo (Danelaw).

Následně Alfréd vybudoval válečné loďstvo, reorganizoval vojsko a obranu země, což přispělo k odražení dalších útoků. Vydal nový zákoník, podporoval vzdělanost, s otevřenou náručí vítal vzdělance z celé Evropy. Panovník Mercie se po svatbě s Alfrédovou dcerou vzdal svrchovanosti. Tak Alfréd Veliký sjednotil anglosaská území do posledního svobodného království Wessex. Jeho syn Eduard I. Starší vytlačil Dány z Mercie a Východní Anglie. Dalším nástupcům se podařilo dobytím Northumbrie spojit anglosaská království do jednotné Anglie. 

Normané

Seveřané se nehodlali vzdát nároku na britskou půdu, a tak roku 1015 dorazila flotila dánského krále Knuta Velikého do Anglie. Porážkou anglického krále Edmunda II. získal zpět území na sever od řeky Temže. Po Edmundově smrti ovládl Knut roku 1016 celou zemi a stal se anglickým králem. Rozdělil panství na čtyři velká hrabství Wessex, Mercii, Východní Anglii a Northumbrii. Přinesl království dlouhé období stability a prosperity. Dokázal obratně bránit kořistnickým nájezdům. Byl oblíbený u církevních hodnostářů. Správcem hrabství Wessex určil svého podporovatele Godwina, jehož syn Harold II. Godwinson získal roku 1066 anglickou korunu.

Netrvalo dlouho a nárok na trůn vznesl také normanský vévoda Vilém I. Dobyvatel. Následná invaze vyústila ještě roku 1066 v bitvě u Hastingsu [hejstynksu] porážkou a smrtí Harolda II. Vilém získal Anglické království, potlačil vzpouru místního obyvatelstva a odrazil dánskou invazi. Nechal sepsat pozemkovou knihu pro lepší výběr daní. Vzbouřeným šlechticům zabavoval majetek, který rozdělil mezi věrné normanské poddané. Tak vznikla nová vládnoucí vrstva hovořící anglonormanskou francouzštinou. Prosté obyvatelstvo nadále používalo pozvolna vznikající angličtinu, která mísila germánské, keltské, francouzské i latinské výrazy. Společně s normanskou nadvládou přicházel do Anglie nový způsob správy území, založený na lenní závislosti. Vláda Normanů také předznamenala účast Anglického království v konfliktu dnes známém jako stoletá válka. 

Středověk / Počátky Anglie

Chci odebírat nové články a videa.