Svatý Martin

09.11.2017

Nejprve se podíváme na život svatého Martina, který nás dovede přes tradici svatomartinské husy a ochutnávání mladého svatomartinského vína až po jeho příjezd na bílém koni. 

Martin jako římský voják

Martin z Tours první nemučedník prohlášený za svatého se narodil v římské provincii Panonie roku 317. Jeho otec vysloužilý voják mu dal jméno po bohu války Martovi. Mládí prožil s rodiči v severoitalské Pavii, kde byl v patnácti letech donucen otcem nastoupit do římské armády. Martin si životní cestu představoval jinak, údajně ho tedy odvedli v řetězech. Službu však plnil svědomitě a vypracoval se až na důstojníka vojenské jízdy. 

Z Pavie odcházel ovlivněný křesťanstvím, snad díky tomu se nechoval jako obyčejný voják. Žil skromně, pokorně a dokonce svému sluhovy umýval boty. Když jednoho mrazivého dne potkal u městské brány promrzlého žebráka, rozťal svůj důstojnický plášť ve dví a polovinou nebožáka obdaroval, ještě netušil, že se tímto činem stane slavným. Příští noc dostal ve snu zjevení, v němž spatřil Ježíše oděného do poloviny pláště, který daroval žebrákovy. Tato událost přiměla Martina opustit armádu přijmout křest a plně se věnovat dávnému snu - tedy stát se mnichem.

Proč oslavujeme Martina?

Lákala ho jižní Galie (dnešní Francie) kde vznikaly první kláštery, v nichž žili mniši odtržení od světského způsobu života. Místní církevní hodnostáři převážně z řad vlivných rodů se na cizince žijícího téměř asketicky a odmítajícího pohodlí dívala posměšně až nepřátelsky. 

Chudý lid si však Martina velmi oblíbil. Stal se knězem, později biskupem. Zemřel v osmdesáti letech 8. listopadu 397, pohřben byl o tři dny později 11. listopadu v Tours. K slavnostnímu pohřbu přišly obrovské davy lidí, od té doby každý rok v tento den oslavujeme svatého Martina. 

Svatomartinská husa a podkovy

Ptáte se jak do příběhu ochránce koní, chudých a vojáků zapadá pečená husa a ochutnávání mladého vína? V tomto období zkrátka pro lid končila práce na polích. Vrcholily podzimní radovánky před přísným adventním půstem, bylo tedy potřeba se naposledy pořádně nadlábnout. Podle legendy se Martin před jmenováním biskupem ze skromnosti schovával, jenže husy prozradily jeho úkryt hlasitým kejháním, navíc rušily Martinova kázání a tak si odpykávají každý rok svůj trest na pekáči. 

Dle mého osobního názoru vyžadovala peřina na zimu pořádně nacpat husím peřím, proto spojil hospodář příjemné s užitečným. V noci ho peřina zahřála z venku a husí stehno zevnitř. Kromě husy s knedlíkem a červeným zelím pekli sedláci svatomartinské podkovy ohnuté rohlíky plněné ořechy, nebo mákem známé také jako roháče, zahýbáky či martiny.

Svatomartinské víno a bílý kůň

Majitelé vinic zvali na svatého Martina sousedy a vinaře, aby ochutnali mladé víno a zhodnotili letošní úrodu. Neboť dříve lidé neznali dnešní metody uchovávání vína, mohlo být ke konci roku zkažené či nedobré, tudíž se těšili na mladý lahodný nápoj. Zejména mniši opěvovali Martina, že jim jeho svátek přináší hojnost vína podle prvních zmínek už od 13. století. Zvyk je známější až od 18. Století, kdy si tímto nápojem připíjeli na dvoře císaře Josefa II. Oslavy jídla a první sklizně zkvašených hroznů spojili človíčkové s velebením oblíbeného světce. 

A proč se říká, že svatý Martin přijíždí na bílém koni? Jde o pozoruhodně přesnou lidovou pranostiku znamenající příchod prvního sněhu. Z moderních statistik totiž vyplývá, že průměrné datum prvního sněžení je právě 11. listopad. 

Historie / Svátky a tradice / Svatý Martin